Vše o právech zaměstnanců při opatřeních v souvislosti s koronavirem

02.03.2020

Zveřejněno: 02.03.2020 na webových stránkách ČMKOS:


V souvislostis diskusemi v médiích, tisku i na internetu ohledně šířícího se nebezpečí koronaviru nebo pandemie dostáváme řadu dotazů, jak má být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců v době takové epidemie. Přinášíme proto stručný přehled povinností zaměstnavatele a práv zaměstnanců na úseku hygieny práce a pracovněprávních možností daných zejména zákoníkem práce v období pandemie.

Oblast hygieny práce

Oblast hygieny práce
se řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví



  • § 45 a násl. - očkování a spolupráce orgánů ochrany
    veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb

  • § 46 - povinnost cizinců podrobit se očkování

  • § 62 a násl. - postup při výskytu infekčního onemocnění

  • § 66 - opatření, kterým jsou povinny se podrobit
    fyzické osoby podnikající a právnické osoby

  • § 69 - Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí
    jejího vzniku

a jeho prováděcími předpisy

  • vyhláška č.     306/2012 Sb., o
    podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o
    hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů
    sociální péče

  • vyhláška č.     35/2004 Sb., kterou
    se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní
    protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť

Pro zaměstnavatele
vyplývají povinnosti na úseku hygieny práce zejména

  • z § 103 odst. 1 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku  práce

  • § 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a

  • prováděcího  nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

  • 53 Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní
    hygieny zaměstnanců

  • 54 Sanitární zařízení

  • 55 pomocná zařízení

  • 55a úklid

Osobní ochranné
prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky (mýdlo, ručníky)
zaměstnavatel poskytuje podle

  • § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a nařízení vlády
    č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování
    osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Pracovněprávní možnosti jsou dané zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce.

Zaměstnavatel může zaměstnancům na jejich žádost

  • povolit homeworking (práci z domova ) - § 317 ZP

  • kratší pracovní dobu - § 80 ZP

  • jinou důležitou osobní překážku v práci § 199 odst. 1 ZP (tzv.
    neplacené volno)

Zaměstnavatel může ze svého rozhodnutí

  • dát zaměstnancům dovolenou - § 217 ZP,      s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku

  • stanovit prostoj v práci - § 207 ZP s náhradou mzdy ve výši 80% průměrného výdělku

  • s odborovou organizací dohodnout jinou překážku podle § 209 ZP s náhradou mzdy minimálně ve výši 60% průměrného výdělku

Práce neschopnému
zaměstnanci nebo zaměstnanci, který je dočasně práce neschopný nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší

  • podle § 192 a násl. ZP - náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po dobu 14 dnů trvání pracovní neschopnosti (karantény)

  • od 15. dne trvání pracovní neschopnosti (karantény) nemocenské podle § § 23 a
    násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění pozn. zaměstnancům
    pracujícím na základě dohody o provedení práce přísluší tato náhrada a
    nemocenské za podmínky splnění účasti na nemocenském pojištění podle § 7a
    zákona (odměna vyšší než 10 000 Kč měsíčně).

Ošetřování
nemocného dítěte nebo člena rodiny

Ošetřování nemocného
dítěte nebo člena rodiny se řídí § 39 a násl zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Obecně platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo
utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.

Nárok na ošetřovné
nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí 9 kalendářních dnů a v případě ošetřování dítěte mladšího
16 let, které neukončilo povinnou školní docházku 16 kalendářních dnů.