Malé vánoční rozjímání

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěli bychom vám poděkovat za vaši spolupráci a podporu v nelehkém roce 2020 a popřát vám krásné a pokojné vánoční svátky. 

Dovolili jsme si  připravit pro vás vánoční dáreček, který jste nedávno obdrželi od svých důvěrníků a také pro příjemnou náladu takové malé vánoční rozjímání o vánočních zvyklostech na Opavsku.

Tradiční Štědrý večer na Opavsku byl bez kapra 

Neberme Vánoce jen jako povinnost a slávu hojnosti jídla, předhánění se v množství a cenách dárků. Pojďme to zkusit ještě trochu postaru... Pojďme se zasnít a představit si bílé vločky poletující nad ztichlou krajinou, tu a tam zvonek ovcí a nad chalupou vznášející se oblak kouře z kamen, kde hospodyně právě dokončuje štědrovečerní večeři. Cítíte to napětí a nedočkavost dětí, které čekají na své zlaté prasátko, tu zvědavost mladých děvčat odkud že se ozve štěkot psa, když večer zatřesou stromem a odkud že přijde jejich milý? Vidíte ty plamínky v očích těch nejmenších, když pod stromečkem najdou dáreček od Ježíška, a poklidnou radost  dědů a babiček ze štěstí svých potomků ? 

Pojďme společně nahlédnout  pod roušku tajemna a přicházejícího kouzelného Štědrého večera kdysi dávno kdesi na Opavsku... 

Hospodyně od rána v kuchyni pekly chleba a vánočky, připravovaly štědrovečerní večeři, aby bylo na stole devatero jídel. Pastýři obcházeli s ovečkami po vesnici, práskali bičem, aby ranami bičů očistili vesnici od zlých mocností a připravili ji na svátek narození Páně.

Jinak, než jsme zvyklí, vypadala také vánoční tabule. Na čistě vydrhnutou desku stolu rozsypala hospodyně trošku obilí a potom ji přikryla bílým plátnem. Pod stůl dal hospodář sekeru, to aby stavení nevykradli, a snopek nevymláceného obilí jako poděkování za úrodu.

Doprostřed stolu dali ošatku se všemi druhy obilí a luštěnin, které v tom roce sklízeli, opět jako vyjádření díků za úrodu.

Na tabuli nechyběla také ošatka s chlebem a talíře. Bylo zvykem připravit vždy jeden talíř navíc. Jednak to znamenalo sounáležitost rodiny se zesnulými příbuznými, ale rodina byla také  připravena na nečekanou návštěvu hladového pocestného.

A když na obloze vyšla první hvězda, rodina usedla ke stolu. Za stůl zasedali všichni najednou, aby byl v rodině pořádek. Po modlitbě podal hospodář každému oplatek pomazaný medem, po něm jedli polévku s chlebem. Hřibovou, zelnou nebo jakou měli rádi.

Hlavním štědrovečerním jídlem byly malé makové buchty, kterým se říkalo "Vrany". Ty byly oslazené medem a zalité v míse s rozpuštěným horkým máslem. 

Na tabuli ale nechyběly ani brambory, zelí nebo kaše, " černá mačka", což byla omáčka ze sušeného ovoce, podávaná k masu i jako sladké jídlo. Přílohou k ní mohly být "halečky" či "šlišky". Členové rodiny měli alespoň ochutnat od všech jídel. Hospodyně také neměla vstávat od stolu. Podle zvyklostí jí totiž hrozilo, že se jí příští rok rozuteče drůbež. Ze štědrovečerní hostiny se také odebralo sousto pro dobytek a domácí zvířata.

Po večeři se rodina sesedla, vyprávěla si příběhy, dětem pohádky, později nacházeli pod stromečkem drobné dárky (tu šátek, tu jablíčko, tu punčochy či něco potřebného). Mládež se věnovala štědrovečernímu čarování, to aby jim čas utíkal, než půjdou na půlnoční mši. 

A po mši půlnoční kraj pohltila "tichá noc"...