Stanovisko OS ECHO k rozvrhu čerpání dovolených dle zákoníku práce

Dobu čerpání dovolené stanoví § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
kdy dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného
rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a
rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do
konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zákoníku
práce není stanoveno jinak.

Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna
část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem
nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je
zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem (není
vyloučeno ani oznámení v delší lhůtě, např. 2 měsíce i více), pokud se
nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Nyní k možným případům

1. Je povinen zaměstnavatel zpracovat rozvrh čerpání dovolených?

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace nebo byla zřízena rada zaměstnanců je zaměstnavatel povinen dobu čerpání dovolené určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené a tento
rozvrh tudíž musí zpracovat, resp. se souhlasem odborové organizace, rady
zaměstnanců, vydat. Rozvrh musí být písemný. Pokud zaměstnavatel vydá rozvrh
dovolených bez souhlasu odborové organizace, je to porušení ZP a může být ze
strany Inspekce práce sankcionován. I bez souhlasu odborové organizace je však
platný. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet
ke svým provozním důvodům a k oprávněným zájmům zaměstnance. Čerpání dovolené
podle § 211 ZP je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou
vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo,
ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo
naléhavé provozní důvody. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika
částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se
zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.

2. Je písemný rozvrh, který je následně vydán s předchozím souhlasem odborové
organizace, závazný pro zaměstnavatele nebo zaměstnance

Písemný rozvrh čerpání dovolené
je závazný pro zaměstnavatele ale během období může dojít se souhlasem odborové
organizace nebo rady zaměstnanců k jeho změně (jak provozních důvodů) tak i pro
překážky na straně zaměstnance, který na základě např. rodinných důvodů bude po
zaměstnavateli žádat změnu termínu dovolené. U zaměstnavatelů, kde funguje
sociální dialog je rozvrh dovolených plně respektován.

3. Musí zaměstnavatel nařídit zaměstnanci dovolenou dle schváleného písemného rozvrhu
dovolených?

Musí, s výjimkou případů, kdy
tomu brání provozní důvody. (viz bod 2)

4. Pokud si zaměstnanec, s ohledem na schválený písemný rozvrh dovolených objedná dovolenou a následně mu zaměstnavatel dovolenou v uvedeném termínu nenařídí, kdo nese náklady na storno
a má zaměstnavatel povinnost tyto náklady za storno nebo propadnutí ceny
zájezdu uhradit?

Pokud zaměstnanec má dle rozvrhu dovolených odsouhlasený odborovou organizací
plánovanou dovolenou, zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci dovolenou určit,
pokud mu v tom nebrání provozní důvody. Za náklady zaměstnance za storno
poplatky nebo škodu vniklou zaměstnanci v důsledku "propadnutí" ceny zájezdu
zaměstnavatel odpovídá, jen pokud po určení dovolené zaměstnance z dovolené
odvolal nebo mu určenou dovolenou před jejím nástupem zrušil.

5. V jakém případě nese zaměstnavatel odpovědnost za náklady zaměstnance na dovolenou, pokud mu ji nenařídí dle schváleného písemného rozvrhu dovolených?

Dle §217 odst.3, ZP je
zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění
vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo
že ho z ní odvolal.

Závěr:

V tomto případě platí, že zaměstnanci nevzniká automaticky právo na čerpání dovolené v plánovaném
termínu. Tento závěr vychází ze zásady, že o určení nástupu na dovolenou
rozhoduje jedině zaměstnavatel. Ten je pouze povinen, jak výše uvedeno,
zaměstnanci nahradit náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly pouze v
případě, kdy změnil již určenou, tedy ne pouze plánovanou dobu čerpání
dovolené, nebo pokud je zaměstnanec z dovolené odvolán.

Doporučení:

Vzhledem k výše uvedenému a v
zájmu předejití problémům s případnými storno poplatky či rušení dovolené, lze
doporučit zaměstnancům před zaplacením zájezdu (pořádat zaměstnavatele o určení
dovolené) si od zaměstnavatele nechat určit čerpání dovolené písemnou formou.

Zpracovali: JUDr. Libor Kalus a JUDr. Miroslav Sobotka